Fotografie

Vítáme Vás v naší soukromé cestovní fotogalerii. Všechny fotografie jsou z našich cest a pokud se Vám některé z nich líbí, je možné se domluvit na jejich zpřístupnění v plné velikosti a kvalitě. Nabízím také tisk fotografií pomocí techniky FineArt... U každé fotografie která Vás zaujme stačí kliknout na logo "přidat do košíku" a po dokončení výběru odeslat objednávku s Vaším emailem. Pro více informací klikněte na tématicky seřazené odkazy níže... Hezkou zábavu.
Uvod-fotogalerie Egypt - White Desert Ukrajina - Sevastopol Kena - rezervace Kimana Ukrajina - Mariupol Maroko - Erg Chebbi Ukrajina - Zaporozi

Latest photos

1 2 3 4 5 6 7 :: Next

Indie: Chennai
Creation of the photos: 2008
Released: 1.10.2010

Chennai (tamilsky சென்னை) do roku 1996 známe jako Madras, je páté největší město v Indii ležící na východním pobřeží Indie ve státu Tamil Nadu. Živé město, do kterého jsme přijeli po desítkách hodin trvající cestě vlakem z Mumbaí na opačném konci Indie. Po vyběhnutí z vlakového nádraží jsme naskočili do rikšy a našli si ubytování u Armády spásy. Provozují i vcelku obstojné ubytování. Celý den jsme se pohybovali po Čennaji, zdravili se s lidmi – jakožto všude v Indii velmi příjemnou kratochvílí, procházeli se po pobřeží, utíkali před smradlavou řekou kroutící se jako had městem, byli na střeše místní katedrály St. Thomas a samozřejmě jsme si nenechali ujít chrám Kapaleeshwarerar. Po cestě jsme si nakoupili jackfruit (česky žakie) a vcelku si užívali. K večeru jsme poděkovali místnímu sluníčku za takové sežehnutí kůže, že i kreveta bledne závistí. Viz poslední foto v galerii.

Indie: Mumbaí
Creation of the photos: 2008
Released: 17.9.2010

मुंबई – Mumbaí (dříve Bombaj) je cca 13 milionové město na západě Indie. Rušné, lidmi neuvěřitelně přeplněné město, s nejšpinavějším mořem, které jsem kdy viděl. Neuvěřitelný zážitek je už sama cesta ze vzdáleného mezinárodního letiště Čhatrapati Šivádží. V noci, pod rouškou tmy, jsme jeli se sympatickým nemluvným řidičem taxi skrze město, kde lidé spí zabalení od hlavy až k patě do dek. Nekouká jim ani špička nosu. V určitých částech města je těchto lidí - mumií spousta. Jeden vedle druhého spí a nad hlavami má spousta z nich své potřeby. Dřevěné poličky, na kterých mají třeba kartáček na zuby, nebo zrcátko. V Mumbaí se také nalézá slum Dharavi. Jeden z největších asijských slumů, ve kterém žije odhadem až 1 milion lidí. Většina návštěvníků města ani nepostřehne, že taková místa jsou. Určitá místa částečně leží na trase z letiště, avšak některá místa, ve kterých chudí obyvatelé musí více než živořit, jsou vidět v celé své nešťastné kráse, pokud se přijíždí z míst mimo Mumbaí. Pokud se ale člověk trochu snaží, jsou v Mumbaí k vidění i optimističtější výjevy. Létající Alexandři v parcích, hráči kriketu neodmyslitelně spjatí s městem, lidé spokojeně užívající siestu ve stínu pod stromy.

Egypt oázy: Charga
Creation of the photos: 2008
Released: 21.6.2010

Charga (Kharga, الخارجة) je veliká oáza kde si člověk není jistý, jestli je v normálním městě někde u Nilu, nebo v oáze uvnitř pouště. Klasické mohutné ulice jako ve většině moderních velkoměst v centru a veliké budovy zde bohužel netvoří zvlášť zajímavou podívanou. Dokonce ve městě jezdí taxi, které v ostatních místech v poušti chybí. Poměrně zajímavá podívaná je na rodiny s dětmi, jak jedou všichni naráz natěsnaní na jedné motorce. Člověk by nikdy nevěřil, kolik lidí se najednou vejde na jedinou motorku. Na sever od města je ale několik zajímavých míst. Nedaleko města je na malém kopci zbytek chrámu An-Nadúra. Jde jen o několik zapomenutých zdí na okraji pouště, ale je zde výtečný výhled na okolní krajinu a je to hezké místo. Příjemná je také cesta k chrámu přes malý kousek pouště. Šlape se po zvláštní černé skále ukryté pod navátým pískem, která díky erozi a jednotlivým kamenným štěpkům při pohybu jakoby kovově zvoní. Při pozorném hledání je možné pod nohama najít všemožné zajímavé tvary kamenů vhodné pro domácí výstavku. O 1 km dále, kousek za chrámem v Hibis, je veliké množství hrobů vytesaných ve skále. Zajímavé místo, které je možné prozkoumávat. Vhodné vybavení na průzkum je silná baterka, která tak umožní osvítit místa skrytá ve stínech. Některé hrobky jsou poměrně veliké a jsou společně propojené. Podobně jako v oáze Dachla, i zde je možné najít lidské ostatky povalující se v navátém písku. Zajímavé místo. Znovu přibližně o 1 Km dále je nekropole Al-Bagawát. Desítky starých koptských hrobek z nepálených cihel na mírném svahu jsou vidět zdaleka. Velice hezké a zvláštní místo, kde jsou k vidění v mnoha hrobkách křesťanské nástěnné malby. Veliké množství maleb a štuků uvnitř hrobek je bohužel poničeno a do mnoha z nich díky děravým střechám zatéká. Většina hrobek má kruhový tvar o průměru do několika metrů s kopulovitou střechou. Jiné hrobky mají obdélníkový půdorys s průčelím zdobeným sloupy. Umístění nekropole na okraji pouště jí zajišťuje pravidelný přísun navátého písku a u okrajů hrobek se tak tvoří hezké naváté písečné peřiny.

Egypt oázy: Al Qasr
Creation of the photos: 2008
Released: 17.6.2010

V okolí Mútu je možné navštívit idylické středověké město Al-Qasr, ležící severně od města směrem na oázu Faráfra. Dopravit se k němu, je možné pomocí některého z aut a dodávek vozících místní lidi po vesnicích v Dachle. Centrum města Al-Qasr je ve většině případů celé postaveno z nepálených cihel. Atmosféra zde dýchá doslova z každé uličky a za naší návštěvy byla umocněna v podstatě prázdným městem. Jen paní sušící prádlo a zlehka prchající před naší přítomností, sympatický pán vedoucí kolo v úzké uličce a menší skupina mladých kluků, kteří se nás na kopci nad městem ptali, jestli nemáme cigarety, byli našimi jedinými společníky ve městě. Málem bych zapomněl na hlídače u mešity ve spodní části města a skromného prodavače hezkých pletených výrobků z palmového listí, u kterého jsme si nakoupili několik vkusných výrobků. Úzké ulice prosté odpadků – což je ve zbytku Egypta velká vzácnost, nás dovedly namátkou k obnovené islámské škole Al Kasr madresa, jak stálo na ceduli. Školu bylo možné prozkoumat i uvnitř. Dále k mnoha dveřím, které nad sebou měly ručně vyřezávaný dřevěný lintel s arabským textem.

Egypt oázy: Faráfra, Dachla
Creation of the photos: 2008
Released: 16.6.2010

Faráfra (الفرافرة) - velice malá oáza s hustě zarostlou palmovou zahradou. Chrámy ani muzea zde nenajdete. Vyjma jednoho a tím je Badrovo muzeum. My jsme se do něj bohužel nepodívali, protože měl zavřeno. Údajně se jedná o umělce, ztvárňujícího život obyvatel oázy. Jeho dům nelze přehlédnout. Také je možné při toulkách oázou narazit na člověka s přezdívkou (nebo obchodní značkou?) Mr. Socks. Nás jednou potkal, zrovna když tlačil svoji motorku. Hbitě k nám vyrazil a začal si s námi povídat. Jedná se o živého chlapíka, který vyrábí ponožky a další věci z velbloudí srsti. Dachla (‏الداخلة) - je jedna z největších oáz, celkově měřící na délku kolem třiceti kilometrů. Největší město oázy je Mút. V centru, nedaleko stanoviště autobusů, je původní rozpadající se staré město. Poměrně strašidelné místo, hlavně večer. V posledních budovách na jeho okrajích, které jsou stále ještě obyvatelné, bydlí lidé i přesto, že většina ostatních budov postrádá částí zdí. Zajímavostí Dachly, která není k vidění v žádné jiné oáze, jsou místní zemědělci ve slamácích. Slamáček je možné koupit v místních obchodech za 3 EGP.

Egypt oázy: Bahríja, Bílá poušť
Creation of the photos: 2008
Released: 19.5.2010

Zeszes, Parva, Oasis of al-Bahnasa. Názvy ze starých časů, kterými se honosila oáza se současným názvem Bahríja (Bahariya, الواحة البحرية). Sestává se z několika vesnic a jejím největším městem je Bawiti. Je vzdálená přibližně 300 Km jihozápadně od Káhiry a cesta do ní trvá kolem 5 hodin. Oázu ze stran obepíná černé pohoří, na které lze porůznu při delší procházce vylézt a rozhlížet se po krajině. Samotné centrum Bawiti není nijak zvlášť zajímavé. Je zde několik restaurací, pár obchůdků a stánků s ovocem a zeleninou. Okolí centra nabízí například muzeum, kde jsou vystaveny zlaté mumie, nalezené v oáze v roce 1996. Je zde také několik pramenů, včetně jednoho 45 °C teplého sirného pramene. V okolí města je Alexandrův chrám, jediné místo v Egyptě, kde je k vidění kartuš Alexandra Velikého. Dále několik hrobek a kopců vhodných k pozorování krajiny. Bahríja je pro mnoho lidí také bránou do Černé pouště a o kus dál ležící Bílé pouště a trochu méně známé Krystalové pouště. Pokud se rozhodnete navštívit Bílou poušť na vlastní pěst stejně jako my, řekněte řidiči autobusu při cestě mezi oázami Bahríja a Faráfra, aby vás upozornil a zastavil, až se přiblížíte na její okraj. Poté vystoupíte z autobusu za lehce vzrušeného zájmu spolucestujících a můžete se libovolně procházet přímo v Bílé poušti. Pokud byste se báli přenocování, je možné po prohlédnutí pouště stopovat auta a čekat, až někdo zastaví a sveze vás do zhruba 30 Km vzdálené oázy Faráfra. Nás ochotně svezla projíždějící vojenská hlídka, včetně občerstvení čajem. Pochopitelně může nastat i situace, při které budete nuceni v Bílé poušti přenocovat. Je tedy nanejvýš obezřetné předzásobit se alespoň základními prostředky pro pobyt v poušti. Voda, arabské placky, spacák, plachtu proti větru, několik delších větví (případně lze použít nohy od stativu k fotoaparátu) na stavbu přístřeší chránícího před větrem. V žádném případě by se nemělo zapomenout na lékárničku. Osobně doporučuji i nějaký repelent proti hmyzu. Jsou zde sice zajímavé mouchy s bílými skvrnami na těle, ale jsou neuvěřitelně otravné.

Egypt oázy: Síwa
Creation of the photos: 2008
Released: 14.5.2010

Síwa je bezpochyby nejhezčí egyptská oáza. Leží 742 km od Káhiry pozemní cestou a jen 50 km od hranic s Libyí. Uprostřed velkého písečného moře, sevřená mezi dvěma ohromnými jezery Zajtún a Síwa. Na poměrně malém prostoru nabízí místa o kterých snil i Alexandr Veliký, který Síwu navštívil v roce 331 př. n. l., aby si nechal ve zdejším Chrámu Věštby potvrdit, že je bůh. Mimo mnoha jiných míst je v Síwě také kopec Džabal al-Mautá (hora mrtvých) prošpikovaná skrz naskrz hroby, horký pramen v poušti, studená jezírka s průzračnou vodou rozesetá v oáze, mohutná pevnost Šálí uprostřed města a samozřejmě 300 000 palem.

Egypt oázy: Rosetta
Creation of the photos: 2008
Released: 5.5.2010

Rosetta (Rashid) je jedním ze dvou míst, kde se Nil vlévá do Středozemního moře. Na opačném konci delty je to město Damietta (Dimját), kde Nil končí svou pouť započatou v Etiopii. Dvě ramena Nilu, dva konce, každý na jedné straně delty. Rosetta je místem, o kterém se tvrdí, že není dobré jej navštívit po předchozím dešti. Hloupost, říkali jsme si... Při naší návštěvě nebylo po dešti ani památky, ale to co se odehrávalo v centru se často nevidí. Není moc míst, které mne dokaží pohltit, doslova spolknout a povalovat si se mnou ve vlhké tlamě. Hlahol z boků ulice od trhovců, klapotající koně, všudypřítomné bahno a voda bůhví odkud, zdánlivě zamračené pohledy a před tím vším, světlo na konci cesty v podobě Nilu na konci. Hnali jsme se skrze úzkou cestu kolem lidí, vehementně se dožadujících placek z malého umouněného okýnka pekárny, bahno přitom stříkalo a čvachtalo pod nohama. Voda, s příchutí rybiny, ve stáncích naložených rybami z Nilu kapala pomalým tempem po okolí a vylepšovala atmosféru, která už snad nemohla být hutnější. A proč že se do Rosetty nemá jezdit po dešti? Povzdechnu si a vzpomenu si... "Proč jen ti Egypťané nemají uvnitř Rosetty vydlážděné cesty." A jestli si myslíte, že Rosettu neznáte, vyvedu vás z omylu. Našla se zde Rosettská deska.

Egypt oázy: Alexandrie
Creation of the photos: 2008
Released: 27.4.2010

Čtyřmilionová Alexandrie je druhým největším městem Egypta. Rozkládá se u Středozemního moře a leží v ní důležitý egyptský přístav. Alexandr Veliký, který město zakládal roku 331 př. n. l. by se asi podivil nad množstvím nových betonových budov, ostatně jako téměř v celém Egyptě. Alexandrie je vcelku dobrým výchozím bodem pro výpravy do delty Nilu. Například do nepříliš vzdálené Rosetty, kde Pierre-François-Xavier Bouchard nalezl Rosettskou desku, díky níž se podařilo rozluštit hieroglyfické písmo.

Ukrajina: Lvov
Creation of the photos: 2007
Released: 26.4.2010

Nedělní ráno ve Lvově pro nás bylo ve znamení zdánlivě prázdného města do zjištění, že lidé jsou uvnitř kostelů na mši. Ukrajinští obyvatelé jsou pevně věřící pravoslavní křesťané a spousta z nich si nenechá nedělní mši uniknout. Důkazem ukrajinské víry jsou i ikony či obrázky svatých, které mají lidé doma. Už první den naší návštěvy Ukrajiny, jsme při pronájmu "komnaty" v Oděse měli možnost poznat jedno z nutných zařízení bytů. Malý stolek, hrčící lednice, nebo jen polička na zdi slouží k uchování těchto vzácných artefaktů spojených s ukrajinskou pravoslavnou vírou. Po seznámení se starým ukrajinským mužíkem v oděském bytě, byla jedna z prvních věcí, kterou mi ukázal, právě takovéto zákoutí. Vetšinou pečlivě uklizené a s hořící svíčkou. Spoustě věřících lidí na Ukrajině dávají tato místa sílu a zároveň žehnají obývanému prostoru.

1 2 3 4 5 6 7 :: Next