Exotické cestování - vše o exotickém cestování, cestopisy z exotických zemí, diskuse a mnoho dalšího
Owen a Mzee jsou dvě zvířátka, kamarádi v pravém slova smyslu. Owen je malý hrošík a Mzee je želva. Hrošík bohužel přišel o svou rodinu při tsunami v roce 2004, kdy rodiče zabila vlna. Owen to přežil. Nyní je v parku Haller Park, na bývalém území cementárny, která dosud sídlí opodál a je činná. Na poměrně velikém území se nachází tropická zahrada, ve které žijí krokodýli, velcí hroši, žirafy, ptáci a veliké množství tropické flóry.
Haller Park se nachází v Keni, pár kilometrů severně od Mombasy. Při naší návštěvě Keni o Vánocích 2005 jsme tento park navštívili a přesto, že jsme nečekali nic zvláštního, byli jsme nadšení. Do parku se vstupuje od hlavní silnice vedoucí z Mombasy, dále na sever podél pobřeží. Schází se po schodech do hustě zarostlého lesa. Po parku se může chodit volně jak se komu zachce.
Zvířata po parku neběhají volně, ale jsou za vkusně udělanými "ohradami". Většinou se nejedná o nějaké nevkusné dratěné ploty, jak jsme zvyklí z našich ZOO, ale jsou to z kamení postavené zídky příjemně dotvářející ráz parku.
Po sejití schodů na nás jako první vykouknul malý krokodýlek za "drátěným plotem" :). To byla ale jedna z mála vyjímek.
Přibližně uprostřed parku je několik překrásných jezírek osázených tropickými lekníny, které v době naší návštěvy kvetly jako o závod. Kousek od nich je prostranství, kde se volně prochází "sestry" Mzee. Ano, želv je více, nevím přesně kolik, ale normálně ťapkají volně po parku a okusují květenu v dosahu jejich mlsných hubiček.
Dále se zde dají najít menší terária, která alespoň nám nepřišla moc zajímavá. Kousek od terárií jsme narazili na velké množství kruhových bazénů, ve kterých chovají ryby. Ty se zde pěstují za účelem adaptace na různé druhy vod. Kolem bazénků a celou jižní stranou parku také protéká síť malých potůčků s průzračnou vodou, ve které plavou malé mřenky.
Chvíle chůze a dostáváme se k velké přírodní nádrži v níž žijí dospělý hroši. Ti jako obvykle ve slunném počasí z vody moc nevylézají. Jejich citlivá kůžička je na slunce háklivá a radějí chodí ve vodě po dně. Občas, při troše trpělivosti se ale dá zahlédnout alespoň hroší očíčko, vylézající na hladinu. Zkoumají jestli se v okolí neděje nějaká neplecha :). Pokud ano, nespokojeně zafrkají a radší se ponoří do svého podvodního bytu, kde nejsou nikým rušeni.
Na opačné straně vodní nádrže, jsme viděli hrocha pohrouženého do stínu jak si pochutnává na seně. S chutí nořil svou obrovskou tlamu do senové hromady a vybíral si jen nejchutnější sousta. Pokud by náhodou dostal žízeň, opodál stála klasická vana naplněná po okraj vodou.
Jdeme dále lesní cestičkou a potkáváme "plešatého" marabu. Čáp, kterému chybí vlásky se nás ujal a postupně nás vedl cestou necestou k Owenovi a Mzee. Už jsme si říkali jestli tu vůbec někde jsou, a marabu nám je ukázal. Nepřeháním ani trochu. Pták ve fraku se nás vůbec nebál a sice si před námi držel odstup několika metrů, ale shodou okolností šel před námi, až jsme došli k jejich výběhu.<>
U kamenné zdi se už tísnilo několik lidí z televize. Kameraman, fotograf a reportérka, si zde připravovali materiál a v zápalu přebíhali sem tam podél zdi. Hrošík Owen totiž čekal, až od ošetřovatele dostane ňamku, kterou nesl v pytli. Pobíhal kolem želvy a už začínal být nevrlý.
Fotograf se snažil ulovit vhodné zaběry, ale to Owena nezajímalo. Po chvilce, kdy už ho nadobro přestalo bavit dělat ze sebe kašpárka, rozeběhl se na černocha s pytlem. Ten sice stačil na poslední chvíli uskočit, ale málem ho to stálo minimálně mokré "gatě". Stál totiž vedle jezírka s vodou. Člověk zná hrochy akorát z televize jak se líně pohybují a rochní ve vodě. Tady jsme poprvé viděli, jak dokáží být rychlý, pokud je třeba. Vykulenému černouškovi vyrval pytel z ruky, a divoce s ním mrskal ze strany na stranu, v domnění, že z něj vytáhne pochutinu. Bohužel se mu to nepovedlo a raději zahodil pytel z tlamy na zem. Poté se vrátil ke kamarádce želvě.
My se také po skvělém zážitku odebíráme na opačnou stranu parku, kde jsou v poměrně holém výběhu žirafy. Měli se zrovna krmit, ale buď jsme přišli v nepravý čas a nebo jsme neměli dostatek trpělivosti. Chvilku jsme čekali a sosali pití z nedalekého obchodu, kde se prodavají ruzné turistické blbosti a poté se vrátili do parku. Ještě jsme zde nasávali příjemnou atmosféru a poté jeli do Mombasy.
Reportáž TV Nova o Owenovi a Mzee: video 3MB
Autor: Michal Houska