6.9. 2006 - Vstupte na web s exotikou "exotickecestovani.cz" odkud je i tento cestopis.
Probouzíme se do příjemného rána a po snídani šplháme na střechu lodi, podívat se na ranní Asuán. Je to velká krása. Po modré hladině Nilu plují feluky, lidé se procházejí po nábřeží. Na ostrůvcích v Nilu posedávají rackové. Květiny při mírném slunci kvetou a k tomu lehký vánek pohybuje listy palem. Opravdu pravá africko egyptská krása.
Dnešní den máme dopoledne volno a jdeme pěšmo i přes nabídky na taxi a feluky ( čehož litujeme později). Na žádné jsme se po dobu našeho pobytu nesvezli. Jako lidé na které jsme se z lodi dívali, ocitáme se v příjemném ránu na pobřeží, ovíváni lehkým větrem. Po chvíli dojdeme na náměstí před asuánským nádražím. Rovnou se ocitáme před místním největším bazarem, který jsme navštívili předchozí noc. Je trochu volnější než Káhirský, ovšem neméně zajímavý.
Procházíme a občas zastavíme kolem množství různorodých obchůdků, stánků či jen povozů, nabízejících od sošek egyptské mytologie, koření, čajů, ovoce a zeleniny, papyrů, po veliké kusy masa, visících na hácích na slunci s přátelskými mouchami.
Kátě se zrovna dnešní ráno udělalo špatně, takže při pohledu na masíko sušící se na slunci k tomu jen pomohlo, že jí bylo ještě hůř. Přibližně v polovině bazaru sídlí krámek Nůbijce, nabízejícího docela zajímavé masky z teakového dřeva. Dále sušené ehm.... krokodýlí hlavičky, taktéž jejich zuby různých velikostí. Zboží má ale drahé jako ďas a tak z původně vyhlídlé masky nic nebylo. Masky podle velikosti - nejdražší až 500 EL. Krokodýlí hlavičky na provázku z velbloudí kůže - 100 EL. Cenu dino zubů si nepamatujeme. Ale jinak, zabíjet krokodýlky a pak jim chudinkám sušit hlavičky. Fuj :-(. Po neúspěchu s maskami a různými divnostmi, jsme o kus dále od veselého mladíka zakoupili kanopu s hlavou Egypťanky za 40 EL., usmlouvanou z původních 90 EL. Opět u jiného prodejce s oblečením, kupujeme šátky (palestiny) za 20 EL. Usmlouváno z 50 EL. Od jiných lidí, kteří zde také byli, dostáváme informaci, že za šátky na nádraží požadovali 230 EL :-).
Dále v místní trafice usídlené na chodníku, kupujeme výtisk asuánských novin, ( v arabštině ) což prodavače velice pobavilo a strašně se smál. Na vedlejší křižovatce dostávám zálusk na sošku boha, snad Anupa? Tu zakupujeme po dlouhém smlouvání (když Kačka už koulela očima, jak jí bylo zle. Do toho jsme neměli pití a začínalo být už vedro) za 20 EL., z 90 EL. K ní chci zdarma ještě přidat kruh(?) co se nosí na šátku na hlavě. Dal mi jej a při odchodu mi začal nabízet další, tu samou sošku dokonce za 10 EL :-). Už jsme ale měli dost vedra a odešli jsme zpět na loď. Po obědě poprvé vyplouváme po Nilu do Kom Ombo.
Je krásně teplý den. Sedíme si na palubě a užíváme při plavbě krásné scenérie na březích Nilu. Jsou zde desítky kopců a skal, na kterých leží při úpatí vesničky s barevnými baráčky. Níže rostou datlovníky a jiné palmy. Pod nimi se rozkládají políčka se svěže zelenou úrodou. Dobytek, pasoucí se na březích Nilu spásá zelenou trávu a keře, zrcadlící se ve vodách Nilu. Všechny kontrasty barev, modrá obloha, béžové kopce a skály, zelené rostliny, modrozelená hladina Nilu, jsou opravdu fantastické a nelze se na ně vynadívat.
Jak plujeme směrem na sever ke Kom Ombo vidíme také malý požár, zapříčiněný pravděpodobně vypalováním políček s cukrovou třtinou. Na břehu Nilu hoří několik palem, nebo že by se takhle zbavovali uschlých listů na palmách visících na kmeni? Potkáváme také občas rybáře Egypťany na felukách. Teď si říkám jak něco mohou vůbec chytit, když jim pořád nějaké parníky veliké jak hora s třemi lodními šrouby plují kolem. Naštvaně se ovšem netvářili.
Vplouváme k přístavu v Kom Ombo a překvapuje nás jako první nepřehlédnutelný černý kouř z komínů, na okraji města.
Po zakotvení jdeme na prohlídku chrámu, vzdáleného pouze kousek od Nilu na kopci. Zdejší obchodníci jsou prý známí svou možná až přehnanou aktivitou a proto se jim musela na zemi udělat bílá čára, přes kterou nesmí překročit k turistům jdoucím k chrámu. Působí to opravdu vtipně, když pak od chrámu z hora na ně koukáte, jak všichni poctivě stojí za čárou a pouze rukama ověšenýma zbožím mávají na lidi. Při cestě k chrámu se také lekáme hadů na zemi, u kterých sedí jejich "zaměstnavatel" a nechává se s nimi fotografovat. Dá vám i hada kolem krku za bakšiš ( nebo za myš :-).
O kousek dál vedou schody k chrámu a my se vydáváme na návštěvu. Lehce se začíná stmívat a to je dobře. Chrám začíná být nasvícený od lamp a působí to opravdu skvěle. Není sice v nejlepším stavu, ale i přesto je moc pěkný. Jsou v něm místnosti s plno zajímavými hieroglyfy. Dále u vstupní brány na prvním nádvoří, jsou vidět ještě na kamenech barvy staré tisíce let. Krásné sloupy podpírající z velké části propadnuté stropy jsou i přes stáří, které mají za sebou ohromující. Při prohlídce se nám úplně setmělo a chrám v nasvícení mohl naplno vyniknout.
Ozářené zdi od lamp jsou překrásné a stíny, které vrhají sloupy po okolí jsou taktéž pěkné. Jako poslední kousek od vchodu jdeme navštívit malinké místnosti. Uvnitř je množství turistů a pod vytrínami, dvě mumie krokodýlů. Opouštíme chrám v Kom Ombo a jdeme se ještě projít po okolí. Kousek dál ve tmě nám nějaká žena nabízí karton Marlboro. Děkujeme, nekouříme. Později zjišťujeme, že je to takový malý zvyk nabízet cigarety po ulicích. Vracíme se na loď a dáváme si večeři. Po krmi pohled z lodi na noční Kom Ombo a jdeme do pokoje. Zde si zapínáme na chvilku tv a vidíme naši skupinu v televizi ve zprávách. Při odchodu z nádraží první den v Asuánu, zde něco natáčeli a někteří z nás se dostali do záběru. Už ale spát.
6.9. 2006 - Vstupte na web s exotikou "http://www.exotickecestovani.cz" odkud je i tento cestopis.
Autor: Michal Houska