Cestopis


Hurghada - Giftun

2. Den. 21. Únor 2004


6.9. 2006 - Vstupte na web s exotikou "exotickecestovani.cz" odkud je i tento cestopis.

Mořská krása

S pomocí budíku, který nás vzbudil v 7:00, jsme se nachystali na výlet k ostrovu Giftun. Došli jsme si na snídani, která byla neméně dobrá než večeře a v 8:30 dorazili na recepci, kde byl sraz.

Odtud kvačíme na pláž, kde kotví lodě. Ještě před odplutím si lidé, kteří jeli s námi a neměli výbavu na šnorchlování, půjčovali ploutve a brýle ve vedlejší půjčovně ( zdarma ). My jsme si půjčili ploutve, ale než na nás přišla řada čekali jsme deset minut na Japonce, kteří stáli před námi. A jelikož mají "malé" nožky, tak na ně hledali vhodné mořské obutí. Nakonec ho zdárně našli a mohli jsme si ploutvičky vzít také. Nic nám nebránilo jít na náš škuner.

Kotviště lodí

Po nalodění ( byly poměrně vlny ) se mi začala točit hlava a zvedat žaludek. Loď sebou docela házela, ale během chvilky mě to přešlo a vyrazili jsme. Ten den byl silný vítr a i když bylo teplo, málem jsme zmrzli. Jeli jsme pouze v kraťasech a tričkách a to nebylo to pravé ořechové. Takže doporučuji pokud nejedete zrovna v červenci, vzít si s sebou alespoň svetr. Nedalo se ale nic dělat. V podobě zmrzlin jsme pokračovali ke Giftunu na šnorchlování ve volném moři přímo z lodi.

Krásné a průzračné Rudé moře

Nebezpečná plavba

Moře pod námi ubíhalo, hrálo všemi barvami. Od ultramarínové po světle modrou až tyrkysovou. Po cca hodině plavby jsme se přiblížili k našemu kotvišti zhruba 500 metrů od břehu Giftunu v moři. Před námi už kotvily dvě lodě s lidmi, kteří se potápěli a jelikož náš kapitán byl drak a nezačal zpomalovat dříve, šinuli jsme se na lodě i s lidmi, kteří plavali kolem nich. Námořníci začali křičet ať lidi uhnou. Ti celý divocí, plavali rychle do stran aby se vyhnuli naší lodi, která sice nakonec ubrzdila, ( žádná loď se nepotopila ) ale lehce ťukla o záď ostatních lodí. Z lidí se naštěstí nestala potrava pro mořské dravce. Vše dopadlo dobře, ale chvíli nám dost zatrnulo.

Podmořské království plné pokladů

Vzali jsme si naše mořské pomůcky a nachystali se na šnorchlování z lodi. Katka šla do podmořského království první. V tuto chvíli jsme ještě netušili, že jsou v Rudém moři a hlavně v našem místě podmořské proudy. Tak mi to začalo Kačenku odnášet v dál. Začala zrychleně mávat končetinami s ploutvemi a za chvíli se naštěstí vrátila zpátky. Takhle, když to píšu se to možná nezdá, ale když skočíte do vody a za 10 vteřin jste 20 metrů od lodi není to moc příjemné. Posádka lodi totiž zapomněla vyhodit lano do moře za které se můžete držet a obdivovat podmořské krásy, nebo pokud nemůžete odpočinete si na něm. Tuto chybu po chvilce napravili, lano do moře hodili a tak jsme všichni naskákali za dobrodružstvím.

Pod vodou mě opravdu překvapila krása korálů. Pestrost a rozmanitost ryb od nejmenších klaunů, po hubené a dlouhé mořské jehlice, až po krásně barevné a velké ploskozubce. Moře a hlavně korály zde opravdu stojí za to. Obdivovali jsme krásy podvodního světa, létali pod vodou na provaze v mořských proudech ( poměrně veliká zábava ) a také jsme dávali pozor na naši loď a na ostatní, aby do nás nedrcly. Ony jak jsou ukotvené lany, tak přeci jenom trochu po hladině pořád plují. Zhruba 5 metrů do všech stran a taková rozčíslá pěšinka od lodi asi nebude nejpříjemnější.

Také jsme si ještě v Česku zakoupili 2 podvodní foťáky na jedno použití. Snažil jsem se nafotit nějaké fotografie, ale jak jsme později v hotelu zjistili, do jednoho foťáku se dostalo trochu vody. Museli jsme jej rozbít, vyndat film a usušit, alespoň jak se dalo. A doufat, že fotky v Česku dopadnou dobře. Později po návratu, když jsme si je nechali vyvolat na cd, jsme byli nemile překvapeni kvalitou fotek. Byli poměrně rozmazané, s divnými barvami a cca 1/3 fotek vůbec nevyšla. Musel jsem si s nimi pak ještě dlouho hrát v počítači, aby vůbec stálo za to na ně koukat. Nakonec ale lepší než nic. Víckrát foťáky už nekoupím. Raději nějaký levný digifoťák, který vložím do vodotěsného pouzdra pod vodu.

Po pořádném prosolení našich masíček jsme vylezli. A i když voda byla jako kafíčko, po chvíli jsme se na lodi klepali jako sulc. Do toho fičel silný vítr. Cítili jsme se jako v mrazáku na -18 stupňů Celsia. Za chvilku nám přinesli oběd v podobě smažené makrely s bramborem, rýží a zeleninou. K pití co jiného než Coca-Colu ve skle. Po snědení jsme pluli k břehu Giftunu, kde jsme měli hodinu na koukání a koupání.

Písečný ostrov Giftun

Ostrov zahalený pískem

Procházeli jsme se po pláži, kde místo písku jsou nadrcené z moře vyplavené korály a mušle. Pokračovali jsme dál, až najednou, pár metrů od břehu se začali objevovat ve vodě korály pár centimetrů pod hladinou.

Korály schované pod průzračnou hladinou.

Je to veliká krása prohlížet si je zblízka, jak hrajou všemi barvami. Občas se dala zahlédnout rybka, která se v nich schovávala.

Korálový poklad na dosah ruky

Některé korály jsou tvrdé jako skála a poměrně ostré, takže je potřeba dávat pozor na případný úraz ( vlastní zkušenost ). Shlédli jsme podmořskou nádheru a vraceli se zpátky kde stála naše loď.

Šnorchlování a delfíni

pláží Giftunu ( ostrov není obydlený, jen s jedním barem poblíž kotviště lodí a je několik kilometrů dlouhý ) jsme pluli kolem ostrova směrem k Hurghadě. Po nějaké době plavby, znovu kotvíme na moři a je možnost si zašnorchlovat u korálového útesu. Nám ale byla ještě z prvního potápění zima, proto jsme bohužel už podruhé nešli. Pár lidí se šlo potápět a říkali, že to bylo ještě hezčí než poprvé.

Když se lid vykoupal, vypluli jsme k návratu do Hurghady. Zlatý hřeb plavby ještě měl nastat. Po pár minutách se zničehonic ukázali dva delfíni. Sice jenom na chvíli, ale i přesto to bylo fantastické. Egypťani začali divočet, přivolávali je luskáním, pískotem a různými zvuky, až jsem si myslel že ti delfíni vlezli na loď :-). Po chvíli se vynořili znovu delfíni, leč tentokrát tři. Pak ale nadobro zmizeli. Po přibližně 45 minutách jsme dopluli do Hurghady k molu našeho hotelu. Vystoupili jsme, poděkovali našim dopravcům a vrátili zapůjčené ploutve. Poté jsme se odebrali na chvilkový odpočinek.

Po relaxaci míříme do druhé části hotelu, kde jsou uměle vytvořené dva vodopády na stěnách budovy a pod nimi se prochází parta bílých plameňáků, s barevnými velkými kachnami. Docela zajímavá podívaná. Vodopády lehce nevkusné, ale zvířátka sympatická. Při prohlížení nám vyhládlo, proto jsme se vydali na večeři. Znovu jsme se krásně najedli. Po večeři následovala procházka hlučným nočním městem a do postýlek.

3.den - Beduíni | Nahoru

6.9. 2006 - Vstupte na web s exotikou "http://www.exotickecestovani.cz" odkud je i tento cestopis.

Autor: Michal Houska


Menu


TOPlist